Září 2008

Remus a Tonksová

29. září 2008 v 17:54 | Laivindie |  Harry Potter
Moje oblíbená dvojice si zaslouží nějaké fotečky... Opět z kalendáře :)

Nový song!!! Old blues song...

29. září 2008 v 13:21 | Laivindie |  30 Seconds to Mars
Tak tohle je snad ta úplně nej písnička... Jared tam hlasově exceluje, hraje jenom na kytaru, ale to je právě super... Úžasná melodie, slova.... Dokonalý :)
pavlushy.blog.cz

NOVÉ ALBUM!!!!

29. září 2008 v 13:16 | Laivindie |  30 Seconds to Mars
Tak lidi, jsem zpět... Ale co je důležitější, na http://pavlushy.blog.cz/ jsem se dočetla, že 24. listopadu 2008 by mělo vyjít nové album 30STM!!!!
Sice jsem nadšená, ale možná se datum třeba taky pětkrát přesune stejně jako s ABL videem :) Doufejme, že ne :)

A do třetice...

28. září 2008 v 18:03 | Laivindie |  Harry Potter
...Fotky z kalendáře :)

Dnes se vracím....

28. září 2008 v 13:05 | Laivindie |  Má sdělení
Všechny články, které se tu objevli od mého rozloučení jsem předpřipravila 24. 9. a dnes se vracím!!! Sice v noci, ale zítra už ode mě můžete třeba i něco čekat :)
Teda, je to divný dělat věci do budoucna, připadám si, jak v nějakým sci-fi, kde dělám věci dopředu a fakt se stanou :)

Překlad Upíra Lestata IV.

27. září 2008 v 17:56 | Laivindie |  Upíři
A další část příběhu.... Nekopírovat!!!!
Co se týče mé síly, dobrá, měl jsem jí třikrát víc než kdy předtím. Mohl jsem skočit z ulice na střechu čtyř patrové budovy. Mohl jsem vyškubnout železnou mříž z okna. Mohl jsem dvakrát ohnout měděnou penny. Když jsem chtěl, mohl jsem slyšet lidské hlasy a myšlenky na bloky daleko.
Koncem prvního týdne jsem měl hezkou právničku ve skleněném a ocelovém mrakodrapu, která mi pomohla získat legální rodný list, občanský průkaz a řidičák. Velká část mého starého majetku byla na cestě do New Orleans z kódovaného účtu v nesmrtelné Londýnské bance a Rothschildově Bance.
Ale hlavně jsem plaval v uskutečňování. Věděl jsem, že všechno, co mi řekly zesílené hlasy o dvacátém století byla pravda.
Toto je to, co jsem spatřil, když jsem putoval ulicemi New Orleans roku 1984:
Temný, bezútěšný, průmyslový svět, který jsem opustil, když jsem šel spát se konečně spálil a stará měšťanská pruderie a shoda se ztratila v Americké mysli.
Lidé byli opět odvážní a erotičtí jako za starých časů, ještě před velkou revolucí střední třídy v pozdním sedmnáctém století. Dokonce vypadali, že mají tento styl.
Muži déle nenosili uniformu Sama Spadea, tedy košili, kravatu, šedý kabát a šedý klobouk. Opět se oblékli do sametu, hedvábí a diamantových barev když chtěli. Už neměli vlasy ostříhané jako římští vojáci; nosili takovou délku, jakou si přáli.
A ženy - ach, ženy byly skvělé, nahé v teple jara jako by žili v době Egyptských faraónů, v krátkých minisukních a tunikách jako šatech, nebo nosili mužské dlouhé kalhoty a košile na těch krásně formovaných tělech, když si to přáli. Malovali se a odívali se do zlata a stříbra, dokonce na cestu do obchodního skladu. Nebo chodili čerstvě umyté a bez ornamentů - to vůbec nevadilo. Natáčeli si své vlasy jako Marie Antoinetta či si je ostříhali nebo je nechali volně vlát.
Možná poprvé v historii byly tak silné a tak zajímavé jako muži.
A toto byli běžní lidé Ameriky. Ne pouze bohatí, kteří vždy dosáhli jisté androgyny, jisté joie de vivre, jak nazývali odbojáři ze střední třídy dekadenci minulosti.
Stará aristokratická smyslnost nyní náležela všem. Byl to závazek slibů od revoluce střední třídy a všichni lidé měli právo na lásku, luxus a krásné věci.
Oddělené obchody se staly místy blížící se orientální příjemnosti - zboží ukazované mezi jemnou, úzkou látkou na koberce, tajuplná hudba, jantarové světlo. V celonoční lékárně, láhve fialových a zelených šampónů zářící jako drahokamy na jiskřivých skleněných poličkách. Servírky řídily krásný, kůží potažený automobil do práce. Dělníci z doků si šli v noci domů zaplavat si v jejich zahřátém bazénu na dvorku. Uklízečky a klempíři se na konci dne změnili v krásných, dobře střižených šatech.

Obrázky z kalendáře

26. září 2008 v 17:48 | Laivindie |  Harry Potter
Tentokrát jsou opravdu nádherné :)
Klik na CČ

Překlad Upíra Lestata III.

25. září 2008 v 13:50 | Laivindie |  Upíři
Další část ságy o Lestatovi... Užíjte si ji, ale nezapomeňte... NEKOPÍROVAT!!!!
Chtěl jsem se zvednou a připojit se ke kapele nazývané Satan's Night Out. Toužil jsem zpívat a tančit.
Nemohu ale říct, že mě na úplném začátku mého přání vedla nějaká dobrá myšlenka. Byl to spíše rozhodující impuls, dost silný na to, aby mě vyzvedl ze země.
Byl jsem okouzlen světem rockové hudby - způsobem, kde mohou zpěváci křičet dobrem a zlem, prohlásit sami sebe za anděly nebo ďábly a smrtelní mohou vstát a provolávat slávu. Někdy se zdály čistým ztělesněním šílenství. Bylo to také technologicky vyspělé, spletenec jejich výkonů. Tento způsob byl barbarský a intelektuální a já myslím, že něco takového svět od počátku věků neviděl.
Samozřejmě to všechno byla metafora, klam. Nikdo z nich nevěřil v anděly nebo ďábly, nezáleželo na tom, jak dobře svoje role předstírají. A hráči ze staré italské komedie byli tak šokující, tak vynalézaví, tak oplzlí.
Ještě byly zcela nové, extrémy, do kterých zašli, brutalita a vzdor - tímto směrem sevřeli svět z velmi bohatého na velmi chudý.
Také bylo v rockové hudbě něco vampiristického. Muselo to znít nadpřirozeně, dokonce i pro toho, který v nadpřirozeno nevěřil. Myslím tím způsob elektřiny, díky které si singl zapamatujete navždy; způsob harmonie, která by mohla být vrstvena na harmonii do té doby, než pocítíte, že se ve zvuku rozpouštíte. Tato muzika byla tak hrůzně výmluvná. Svět jí nikdy předtím neměl.
Ano, chtěl jsem se tomu přiblížit. Chtěl jsem to udělat. Možná udělat z malé neznámé skupiny Satan's Night Out slavnou. Byl jsem připravený povstat.
Více méně to dalo týden na vzestup. Krmil jsem se čerstvou krví malých zvířat, která žila pod zemí, když jsem je mohl chytit. Pak jsem se začal sápat na povrch, kde jsem mohl svolat krysy. Pak nebylo těžké chytat kočky a konečně lidské oběti, ačkoliv jsem dlouho čekal na zvláštní druh, který jsem chtěl - člověka, který zabil další smrtelné a neprojevil žádné výčitky.
Jeden konečně přišel, kráčejíce přímo vedle mého plotu, mladý muž s našedlým vousem, který zabil další na nějakém odlehlém na jiné straně světa. Tento byl skutečný zabiják. Ach, první ochutnávka lidského zápasu a lidské krve!
Nebyl problém ukrást šaty z domu poblíž a vzít si nějaké zlato a šperky, které jsem schoval v Lafayettově kostele.
Samozřejmě jsem byl čas od času vystrašený. Zápach chemikálií a benzínu mě znechutil. Bzučení klimatizací a ječící letadla nad mou hlavou my trhala uši.
Ale po třetí noci jsem brázdil po New Orleans ve velkém černém Harley-Davidsonovi a sám jsem dělal hodně hluku. Hledal jsem víc zabijáků k jídlu. Jak jsem zářil, nosil jsem krásné kožené šaty, které jsem vzal z mých obětí a měl jsem malý Sony Walkman v kapse a poslouchal jsem Bachovu Umění fugy skrz malá sluchátka přímo do hlavy.
Znovu jsem byl upír Lestat. Byl jsem zpět v akci. New Orleans bylo znovu mé loviště.

30STM v Praze 12. 7. 2007

24. září 2008 v 18:19 | Laivindie |  30 Seconds to Mars
Škoda, že jsem tam nebyla... To jsem skoro nevěděla, že existujou :)
Kliknutím zobrazíte větší formát - 30 Seconds To Mars

Au revoir...

24. září 2008 v 17:46 | Laivindie |  Má sdělení
Tak se tedy opravdu dekuju, zítra kolem 11 ranní odjíždíme a nevrátím se... Až v neděli v noci... Něco vám předpřipravím, takže tu bude každý den aspoň jeden new článeček...
Mějte se hezky a ahoj :)
(Vzkaz pro Al a Ven: Napište pls na online hru, než se vrátím...) :)